Adopce technologie na farmách, část 2.

V dnešním blogu Vám přinášíme druhou část studie zabývající se zapojením technologií do chovu a překážkami, které chovatelé v souvislosti s technologiemi vnímají. 

V rámci studie byl proveden výzkum s 36 farmáři, kteří souhlasili s osobním rozhovorem. Respondenti byli vybráni tak, aby zahrnovali všechny věkové kategorie i různou úroveň znalostí technologií a IT dovedností.

Z těchto třiceti šesti respondentů pouze pět uvedlo, že si zakoupilo další hardware a software, který jim umožní číst, evidovat a monitorovat jejich zásoby a tyto informace následně je využít k dalšímu rozhodování. Dalších osm respondentů uvedlo, že si zakoupilo nějaké vybavení, které jim umožní shromažďovat údaje pro vedení svého stáda, ale že je používají pouze částečně. Uvedli, že shromažďují velmi omezené množství údajů, které ne vždy používají pro vedení svého chovu. Zbývajících dvacet tři respondentů uvedlo, že technologii nepoužívají nad rámec zákonného požadavku na umístění ušních značek EID na své ovce.

V rámci výzkumu byly odhaleny různé překážky a faktory ovlivňující přijetí nových technologií. Předně se studie zaměřila na logickou konzistenci, protože pokud zemědělci nevnímají používání EID technologií pro řízení výkonnosti pro jejich farmy jako relevantní, nemusí se do ní zapojovat nad rámec úrovně povinného používání.

Aby dali smysl práci, kterou musí vykonat při implementaci změn nebo zavádění nových technologií na svých farmách, budou muset zemědělci porozumět hodnotě a přínosu změny a mít jasnou představu o tom, jak se jakékoli nové způsoby práce liší od jejich současná praxe. Respondenti byli schopni formulovat způsoby, jakými by použití přesných technologií a dat EID mohlo mít hodnotu:

„Určitě pomůže identifikovat, která zvířata jsou nejlepší nebo nejhorší. Znám ty nejhorší z hlediska úspěšnosti reprodukce, poznám ty nejhorší z hlediska obtíží při porodech. Vždy si je opravdu vyberete, vždy určíte ty opravdu nejhorší, ale myslím, že technologie věci zlepší, že určí ovce, o kterých se musíte rozhodnout. Myslím, že v tom bude technologie skutečně hrát roli.” Respondent 22

„Ve své každodenní práci (mimo farmaření) používám počítač neustále, kvůli rychlosti a k ​​tomu, abych si toho opravdu hodně uložil, a to užitečným způsobem. Na rozdíl od mé knihy o jehňatech, kde je všechno, ale nikdy to znovu neprocházím – takže ano, jsem o výhodách technologií docela přesvědčen.“ Respondent 35

„U chromých nohou, mastitidy atd. by bylo užitečné zaznamenat informace, abyste mohli identifikovat náročné kusy a mohli je z chovu vyřadit. Přemýšlím o zaznamenávání informací – měl bych to opravdu udělat, ale potřebuji tomu více rozumět.“ Respondent 17

Při pochopení potenciální role technologie při řízení jejich stáda byli chovatelé schopni jasně formulovat způsoby, kterými by se přijetí technologie lišilo od současné praxe, a zlepšení, která by mohla přinést:

„Mohlo by to mému stádu prospět v příštích letech, protože, jak jsem řekl, v tomto ročním období rád procházím ovečky a sleduji, co konkrétní ovce dělala za posledních dvanáct měsíců, za poslední dva až tři roky a vědět, které ovce si vybrat. Rád bych ze svých nejlepších 25 % zvířat vybral bahnice pro náhradní chov, stanovil kritéria pro kulhání, pro produktivitu a všechno podobné. Takže přijetím takové technologie bych zlepšil své stádo a plodnost a to v dlouhodobém horizontu, protože zatím jsem zvířata vybíral podle na vizuální stránky.“ Respondent 16

Respondenti obecně byli schopni ocenit, že využití EID a dalších souvisejících technologií ke sběru a analýze dat pro zvýšení efektivity by mohlo být užitečné a mohlo by potenciálně změnit jejich podnikání. Zdálo se tedy, že myšlenka využití technologie má pro respondenty určitou koherenci a dává smysl v kontextu jejich farem a chovu ovcí obecně. I když však respondenti viděli potenciální hodnotu používání EID a související technologie pro sledování výkonu, toto samo o sobě nestačilo k tomu, aby si skutečně zakoupili používání této technologie.

Pokračování v části 3.