Technologie RFID a proč není mezi chovateli rozšířená

V České republice není v chovu ovcí a koz používání elektronických identifikátorů zvířat příliš rozšířené. Pokud se na chovatele nevztahuje legislativní povinnost podle vyhlášky  č. 163/2004 Sb., která stanoví nutnost elektronického označení pro zvířata určená k exportu, zpravidla zvířata označují jen identifikačními prostředky bez čipu. Dnes si představíme technologii RFID a zamyslíme se nad důvody, proč není v rámci chovu ovcí a koz příliš rozšířená.

Základem principu elektronických identifikátorů je čip, který je obsažen přímo ve struktuře identifikátoru a obsahuje digitalni informaci o oficiálním čísle zvířete. Jako elektronické identifikátory jsou nejčastěji používány ušní známky s čipem. V poslední době se na trhu objevily i malé terčovité ušní známky, které jsou vhodné i pro ovce a kozy. Tyto elektronické ušní známky dosahují pouze 25 mm a k objednání je nabízí na svých stránkách ČMSCH,a.s.¹ Mechanismus těchto identifikátorů je v zásadě jednoduchý a využívá technologii RFID (Radio-Frequency Identification) pro bezkontaktní výměnu informací, která je rozšířena v nejrůznějších oblastech logistiky, administrativy nebo průmyslu.

Samotný čip je pasivní, k jeho aktivování a využití je nutné speciální zařízení, které je určeno ke čtení digitální informace uložené v čipu. Čip je aktivován jakmile se dostane do přenosového pole takového čtecího zařízení. Přenosové pole čtecího zařízení současně umožní jednorázové nabití čipu, který je poté schopen vyslat jednosměrný signál obsahující digitální informaci. Čtecí zařízení signál příjme a další využití digitální informace závisí na typu a funkcích čtecího zařízení.

Komerčně nabízená čtecí zařízení pro chovatele ovcí a koz obsahují vlastní paměť a také monitor s tlačítky či klávesnicí pro zaznamenání informací. Ve stáji tak chovatel čtecím zařízením načte konkrétní zvíře, ke kterému si poté přímo ve čtecím zařízení může zaznamenat různé informace. Je však nutné myslet na to, že čtecí zařízení má omezenou kapacitu paměti a je tak nutné data průběžně stahovat např. do stolního počítače. Záznamy ze čtecího zařízení mohou být přepsány do interní evidence a chovatel tak nemusí své záznamy zapisovat do různých papírových sešitů.

I přes to, že technologie RFID je zejména pro větší stáda velkou pomocí, není v rámci chovu a ovcí příliš používána. Legislativní pravidla ukládají povinnost k jejímu používání jen pro exportovaná zvířata a k dobrovolnému značení zvířat elektronickými identifikátory se chovatelé uchylují zřídka.

Nedostatečné využívání dostupných technologií se netýká pouze České republiky ale také například Anglie, kde bylo v roce 2010 zavedeno povinné značení všech zvířat elektronickým identifikátorem. V roce 2018 však bylo studií zjištěno, že pouze 52 % chovatelů používajících ušní známky s čipem vlastní rovněž čtecí a zařízení a pouze 21 % chovatelů s daty dále pracuje pomocí technologie pro management chovu.² Jiná studie mimo jiné zkoumala, jaké mají chovatelé bariéry a proč váhají s používáním technologií v rámci chovu zvířat.

Nejčastější důvody je možné obecně vyjádřit tak, že počítač nenahradí zkušenosti a intuici chovatele, nepomůže ovci s porodem ani nenahradí přímý kontakt se zvířaty. Také byla zjištěna obava chovatelů, že z důvodu používání technologií nebudou dobrými farmáři, kteří se osobně a svědomitě starají o svá zvířata.³

Výše uvedené argumenty však bohužel potvrzují, že chovatelé nedostatečně pochopili možnosti zapojení technologií a jejich funkci. Cílem technologií není nahradit chovatele, ani jeho vztah a kontakt se zvířaty. Rovněž není cílem kompletní automatizace farmy a úplné vyřazení lidské péče. Je nepochybné, že mnoho úkolů spojených s chovem nelze svěřit technologiím. Na technologie totiž nelze pohlížet na jako na všemocný nástroj, který se v chovu namísto člověka postará o vše a chovatel tak již nebude pro zvířata potřebný. S čím však technologie mohou pomoci jsou různé repetitivní úkoly, často spojené s administrativou nebo analýzou dat. Technologie jsou pro chovatele pomocníkem, díky kterému si může některé úkoly zjednodušit nebo více zefektivnit. Je však nutné, aby chovatelé správně pochopili jejich podstatu a přínos, který jejich zapojení do chovu může přinést.

Pro české prostředí je však nutné zmínit ještě jednu bariéru pro používání elektronických identifikátorů a tou je vysoká pořizovací cena čtecího zařízení pohybující se v nižních desítkách tisíc korun. Pro menší farmy se jedná o poměrně velkou investici, kterou si nemohou dovolit. Větší chovy pak potřebují pro efektivní chod několik čtecích zařízení, ideálně pro každého zaměstnance nebo do každé stáje. Opět je tak nutné pro použití technologie RFID vynaložit značné finanční prostředky. My ve Festadě si uvědomujeme tuto bariéru a chápeme, že pořízení čtecích zařízení, která jsou nyní na trhu, je pro většinu chovů finančně náročné. Přemýšlíme a pracujeme na možnostech maximálního snížení nutnosti těchto vstupních investic tak, aby technologie RFID byla více dostupná a mohla být využívána na farmách všech velikostí. O našich novinkách vás budeme rádi a včas informovat. 

Zdroj:

¹ https://www.cmsch.cz/obchod-a-sluzby/oznacovani-zvirat/oznacovani-cipem/cipy-pro-ovce-a-kozy/tercikova-znamka-s-cipem/

² https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0190489

³ https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167587718308213